+ + + T R A D I T I O + + +

Katolické fórum pro katolíky, ochránce nenarozeného života a všechny, pro které je Salus animarum opravdu suprema lex.
 
PříjemPříjem  PortálPortál  FAQFAQ  RegistraceRegistrace  Přihlášení  

Share | 
 

 Practica Inquisitionis haereticae pravitatis

Zobrazit předchozí téma Zobrazit následující téma Goto down 
Jdi na stránku : Previous  1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9  Next
AutorZpráva
Inger Katarsky heretik
BANán
BANán


Počet příspěvků : 1816
Bydliště : SIILINJÄRVI. Finland
Na +T+ od : 16. 10. 08

PříspěvekPředmět: Re: Practica Inquisitionis haereticae pravitatis   29.01.10 15:50

Timore, s temi krizi jsem to jiz zde vysvetloval.
Temezr vsichni kteri byli usvedceni z herezi,a nebyli odsouzeni do vezeni, museli nosit na svem odevu zlute krize. Svisle rameno techto krizu bylo 2 a pul dlane vysoke a pricne rameno bylo siroke 2 dlane. Tloustka kazdeho krize byla 2 prsty. Jeden kriz byl nosen na zadech, druhy na prsou. Krivi svedkove museli navic nosit rude jazyky. Tyto symboly nemely byt odkladany ani unvitr ani venku ani zakryvany jinymi kusy odevu.
Pokud se podezreli behem sveho procesu dopustili krive prisahy, bylo ke krizum pridano pricne rameno. Na kajicnicich bylo pozadovano, aby se o nedelich a svatcich pri Msi hlasili a ve svem farnim kostele lehce obleceni se museli svihat prutem pred celym shromazdenim!
Kajicnici take museli v tomto odevu navstevovat cirkevni procesi,aby se v jejich zaveru mohli nechat bicovat.
Kajici se heretici tak vstupovali do zvlastniho a podrazdneho spolecenskeho postaveni, tim ze byli oznaceni viditelne,a byli vystaveni verejnym a ponizujicim ritualum.

Ano, zda se ze za zvlast ponizujici bylo noseni krizu a prinejmensim na pocatku 14. stoleti platilo, ze lidi potrestani timto zpusobem museli dost dlouho snaset verejnou hanbu.
Podle Liber Sententiarum Bernarda Guii jsem vypocital jak dlouho nosilo krize 118 lidi. Prumerna doba byla 4.4 roku, pricemz median i modus byly 2.95 roku, nejkratsi doba byla neco okolo roku, nejdelsi 13.5 roku.

Pro ty, co byli oznaceni krizi bylo tez dost tezke si vydelat na zivobyti. Napr. Arnaud Isarn z Villemur sur Tarn byl odsouzen k noseni krizu a vykonani nekolika pokani az to ze videl v dome svych rodicu katarskeho heretika Jaquese Autiera a pomahal mu. Ke svemu smutku zjistil, je mu krize temez znemoznuji najit si praci a po roce odhodil krize a uprchl do mesta Moissac, kde se stal lodnikem. V te dobe byl Inkvisitory vyobcovan z Cirkve a prohlasen za heretika v nepritomnosti. Nakonec byl zatcen v Moissacu, prepraven do Toulouse odkad opet uprchl, ale byl chycen a prepraven do mur v Toulouse. To, ze odlozul krize a uprchl pred Inkvisici, mu vyneslo dozivotni trest vezeni.

Nebylo vsak tez neobvykle ze byvali heretici a jejich sympatisanti se zapojili do sluzeb Inkvisice, jako napr,. katarsky dobry muz , Raimond Gros, ktery se v roce 1326 obratil na pravou viru a stravil zbytek zivota v dominikanskem klastere, tech pripadu vsak bylo mnoho.
Návrat nahoru Goto down
Anonymní
Anonymní
avatar


PříspěvekPředmět: Re: Practica Inquisitionis haereticae pravitatis   29.01.10 20:33

Říkal jsem si, že to tady asi bylo a já to jen ve své mladické roztržitosti přehlédl. Díky moc za tyto informace, moc jsem se poučil. Díky, díky moc. Merci.
Návrat nahoru Goto down
Inger Katarsky heretik
BANán
BANán


Počet příspěvků : 1816
Bydliště : SIILINJÄRVI. Finland
Na +T+ od : 16. 10. 08

PříspěvekPředmět: Re: Practica Inquisitionis haereticae pravitatis   29.01.10 20:52

To nic, pokud budete mit zajem o jakekoliv informace o dejinach Sv. Inkvisice, rad pomohu. Tematem se zabyvam jiz velmi dlouho,a je to takova moje "laska" jiz od ranneho mladi, ba jiz od detsvi se temito vecmi zabyvam.
Návrat nahoru Goto down
Anonymní
Anonymní
avatar


PříspěvekPředmět: Re: Practica Inquisitionis haereticae pravitatis   29.01.10 21:00

Určitě na něco ještě přijdu, nebojte se. :-) Přeji klidnou pokojnou noc na sever.
P.S.: Nám tady zrovna vypnuli globální oteplování a sněží a sněží....
Návrat nahoru Goto down
Inger Katarsky heretik
BANán
BANán


Počet příspěvků : 1816
Bydliště : SIILINJÄRVI. Finland
Na +T+ od : 16. 10. 08

PříspěvekPředmět: Re: Practica Inquisitionis haereticae pravitatis   29.01.10 21:08

Dekuji Vam, i ja Vam preji krasny vecer a peknou noc. I kdyz bydlim ve Finsku, tak me oblibene misto je prave jizni Francie, oblast Languedocu, tedy Toulouse, Narbonne, Carcassonne, kde Sv. Inkvisice zacinala a kde pusobil jako Inkvisitor i muj velky vzor, Bernard Gui. Psal jsem sen hned na zacatku i o nem.
Nejradeji mam prave ty pocatky, vznik Inkvisice, tedy 13.-14. stoleti, to byla takova "zlata era" Cirkve svate.
Jaky mate nazor Vy?
Návrat nahoru Goto down
Anonymní
Anonymní
avatar


PříspěvekPředmět: Re: Practica Inquisitionis haereticae pravitatis   29.01.10 21:21

D'ailleurs, la France - fille ainée de l'Eglise aurait besoin de l'Inquisition ces memes jours. :-)
Teď vážně: Jih Francie, jak jsem ho poznal (i když zrovna v Languedocu jsem nebyl), to jsou překrásná místa.
Co se Inkvizice týče, dokáže mě doběla rozžhavit když nám ji nepřátelé Církve předhazují jako nějaký zločin, něco....A přitom vlastně nevědí, co to bylo za instituci, čemu sloužila a proč. Je známý fakt, že pod berlou se žilo vždycky lépe než pod ostruhou a tipl bych si, že to tak bylo i v justiční oblasti, i když pochopitelně k tomu nemám potřebné podklady, abych to mohl tvrdit.
Já se jinak věnuji spíše moderním církevním dějinám...souvisí to s tím, co studuji.
Návrat nahoru Goto down
Inger Katarsky heretik
BANán
BANán


Počet příspěvků : 1816
Bydliště : SIILINJÄRVI. Finland
Na +T+ od : 16. 10. 08

PříspěvekPředmět: Re: Practica Inquisitionis haereticae pravitatis   29.01.10 21:44

Ja zacal obhajovat Sv. Inkvisici jiz asi v 10 letech, v 17 letech jsem k vuli problemum s ceskymi urady za komunistu odjel ze zeme a do CR se jiz nevratil. Zil a studoval jsem v Italii v Rime a od roku 2001 ziji ve Finsku. I mne do bela rozhavi kdyz se i souacstni historikove otiraji o Inkvisici o niz maji jen velmi male znalosti. Nejvyc mi ale stve, ze i nekteri "katolici se za Sv. Inkvisici" stydi a velmi zaporne o tomto Svatem Uradu hovori.
Ano, ja se zabyvam pouze stredovekou Cirkvi a velmi malo jevu stredoveke cirkevni historie vzbuzuje takovou vasen jako Sv. Inkvisice.
Vydani z roku 1983 Vekeneovy " Bibliotheca bibliographica historiae Sanctae Inqisitionis"- zakladniho pruvodce literaturou o vsech Inkvisicich, jak stredovekych, tak ranne novovekych, uvadi 4808 titulu! I sama fascinace spisovatelu ruzneho duhu timto tematem se stala predmetem vedeckeho studia.
J a se zacal venovat vedeckemu studiu dejin Sv. Inkvisice jiz za studia na VS,a zacal jsem jiz v te dobe publikovat.
Ale napr. Inqusition od E. Peterse ( 1988) vykresluje jak byly dejiny Inkvisice vytvareny, zkreslovany, pretvareny a falsovany a mytologisovany, od vedeckych ucelu po zlomyslne, jako napr. v dobe osvicenske ji za komunistickeho rezimu.
Ja jsem se zacal velmi intensivne temito vecmi zabyvat, proto jsem v r 1988 opustil CR.
Informace o Sv. Inkvisici se snazim sirit i ve Finsku, kde ziji nyni,a verte ze to nemam lehke- ale nenecham se odradit i kdyz mam nazorove okolo sebe jen a jen nepratele. Nekdy se zda ze jsem zde sam,a opravdu mne i historikove pisi, ze jsem jediny kdo Sv. Inkvisici obhajuje a pise o ni v cele Skandinavii.
Casem, asi ke stari bych se chtel ale stehovat do jizni Francie a napsat obsahle dejiny Sv. Inkvisice. Ale napred chci jeste mnoho veci prostudovat a sepsat.
Historie mne nezivi, a venuji ji veskery svuj volny cas. Jkao cirkevni historik specialisujici se na Sv. Inkvisici bych se ve Skandinavii neuzivil a tak mam civilni praci a tomuto se venuji ve volnem case jiz 30. rokem.
Ano, potize mam, ale presto verejne rikam co si myslim a to i za cenu toho, ze mam nepratele.
Sv. Inkvisice byla to nejlepsi co kdy Cirkev mela! Nebyt Sv. Inkvisice, nebyla by zde ani Cirkev.
A ano, oblast Languedocu primo miluji a velmi rad navstevuji ta mista, kde prave Sv. Inkvisice zacinala, pusobila, uradovala. Na ta mista se chci vratit a pak se tam i prestehovat, ve Finsku nechci zustat do smrti. Dale pak mam rad Rim, ale dnesni politika Vatikanu se mi nelibi.
Teologii ani ve Finsku studovat nemohu, jak jsem zacal, tak jsem pro sve nazory a obhajobu Sv. Inkvisice byl "prerazen" k dalkovemu studiu do Rima. Ve Finsku ja teologii studovat nemohu- to je "vysoka skola herezi".
Návrat nahoru Goto down
Anonymní
Anonymní
avatar


PříspěvekPředmět: Re: Practica Inquisitionis haereticae pravitatis   29.01.10 21:58

Obecně se dá říct, že se rádo útočí na církev. Viz "černá legenda" o Piu XII. (Mimochodem: Teď čtu skvělou knížku od jednoho Jesuity (Pierre Blet) "Pie XII et la Seconde Guerre mondiale", která ač útlá (cca 300 stran) podává koncentrovaný výcuc aktivit Sv. Stolce a boří všechny ty nesmyslné mýty...Frankofonním doporučuji)
Já vám nevím. Mám pocit, že od toho nešťastného sněmu (2VK) Církev tak nějak, odpusťte mi ten výraz, ztratila koule. Dneska se za všechno omlouváme, s každým se bratříčkujeme a kamarádíčkujeme, místo co bychom stáli na svém a třebas vysvětlili, proč některé věci tehdy byly důležité a tak dále. Nemyslím si, že když se budeme před všemi plazit, že nám to vymůže někde nějaký respekt. Jistě: "Kdo se povyšuje, bude ponížen a kdo se ponižuje bude povýšen" jak nám praví Spasitel, ale je ponížení se - pokora a je ponížení se - sebemrskačství. To první vede opravdu k tomu, že si vás lidé váží a uvědomí si, že by také se měli chovat pokorně a to druhé zase k tomu, že si každý ještě přisadí.
Já jsem za svých gymnasiálních studií projel pěkný kus Francie, vlastně všechny hlavní části, a musím říct, že jsem tam byl všude a vždycky rád (kromě Paříže, ale to bylo způsobeno lidmi, ne městem) a ve společnosti skvělých lidí. Mám rád Normandii, protože je chladivě přívětivá, mám rád Province, protože voní levandulí, mám rád Strassbourg, protože tam sídlí fakturační středisko SNCF a mám rád Bordeaux, protože se mi tam dostalo skvělého přijetí od skvělých lidí a protože nedaleko odtamtud bydlel Michel de Montaigne. :-)
Návrat nahoru Goto down
Anonymní
Anonymní
avatar


PříspěvekPředmět: Re: Practica Inquisitionis haereticae pravitatis   29.01.10 21:59

Ale nejraději to mám asi pořád, málo platný, u nás doma. :-)
Návrat nahoru Goto down
Inger Katarsky heretik
BANán
BANán


Počet příspěvků : 1816
Bydliště : SIILINJÄRVI. Finland
Na +T+ od : 16. 10. 08

PříspěvekPředmět: Re: Practica Inquisitionis haereticae pravitatis   29.01.10 22:10

Ja sam jsem Languedoc navstivil asi 20 krat a cely vyzkum si financuji sam, neplati mne zadny historicky ustav,a mne velmi fascinuje jak napr. pave languedocti Inkvisitori byli velmi peclivi ve vedni zaznamu,a ve vytvareni auchovavani register, v nichz byly zaznamenavany rozsudky, vypovedi od svedku i podezrelych.
Takovy material pokytuje jedinecnou prilezitost zblizka zkoumat interakci stredoveke vladnouci instituce s lidmi, a potirani herezi.
V dochovanych zaznamech lze rozpoznat jak se nekteri lide snazili Inkvisitorum uniknout, jak ji pomahali a nebo i s krive svedcili.
Ano, jsme nuceni vytvaret takovou pravdu o moci, jakou nase spolecnost vyzaduje, jakou potrebuje aby mohla fungovat. Moc nikdy neprerusuje svuj vyslech, svou Inkvisici, svou registraci pravdy ,ale institucionalisuje, profesionalisuje a odmenuje jeji hledani. Moc je tudiz vsude a nikde. Neni to neco co by nalezelo jednotlivci, jedne skupine ci tride. Moc je jsoucno, ktere ve spolecnosti cirkuluje a vytvari sit, na niz se podileji jednotlivci a soucastne ji podlehaji a vykonavaji ji.
Mne vzdy velmi fascinovalo jak prave dokonale a bravurne si pocinali prave stredoveci Inkvisitori.

Co bych za to dal, kdyby se ty doby vratily a Cirkev byla opet takova jaka byla napr. ve 14. stoleti v Languedocu. Tak rad bych se vzkriseni Sv. Inkvisice dozil, ale jsem asi prilis velky romantik.
Soucastna Cirkev mi jiz neni blizka nicim a tak se radeji zabyvam Cirkvi stredovekou a alespon ve zkoumani techto materialu se k ni navracim. Vim ze "vzkriseni opravdove cirkevni Inkvisice se jiz asi nedoziji,ale moc rad bych se po smrti setkal s temi Otci Inkvisitory, o kterych i zde pisi, kterych si nesmirne vazim a ktere nesmirne obdivuji. I se skoro denne modlim ke Sv. PiuV., ktery byl rovnez generalnim Inkvisitorem v Rime, pred svym pontifikatem v r 1568.
Ano, soucastna Cirkev mi neni blizka nicim,ale Cirkev 13.-16. stoleti mi je velmi blizka a proto se zabyvam ji.
Návrat nahoru Goto down
Kolcok
Trady
Trady
avatar

Male Počet příspěvků : 168
Věk : 38
Bydliště : Status minor Deutsch Leuthen
Na +T+ od : 26. 10. 09

PříspěvekPředmět: Re: Practica Inquisitionis haereticae pravitatis   29.01.10 22:26

Za Savanarollu se omlouvám, poněkud jsem přestřelil, až ex-post jsem si uvědomil, že jsem už kdysi slyšel o snahách o jeho rehabilitaci.
Nicméně informace o desinterpretaci sv. Agustina je, přiznám se, nová, tak se na to musím zaměřit.
Děkuji za upozornění Idea
Návrat nahoru Goto down
Inger Katarsky heretik
BANán
BANán


Počet příspěvků : 1816
Bydliště : SIILINJÄRVI. Finland
Na +T+ od : 16. 10. 08

PříspěvekPředmět: Re: Practica Inquisitionis haereticae pravitatis   29.01.10 22:30

Sv. Augustyna a jeho uceni zneuzival i Hus, jak jsem uvadel pod tim clankem o Husovi. V mnoha svych pracech dokonce Hus Sv. Augustyna citoval, ale o tom jsem jiz psal tez.
Návrat nahoru Goto down
Michal Kretschmer
Admin
Admin
avatar

Male Počet příspěvků : 3366
Věk : 73
Bydliště : Praha
Na +T+ od : 06. 12. 06

PříspěvekPředmět: Re: Practica Inquisitionis haereticae pravitatis   30.01.10 10:21

Pro sv. Augustina byly velmi důležitými tématy vztah milosti a svobodné vůle, předurčení, dědičný hřích a jeho důsledky. Jsou to témata obtížná k rozumovému zpracování, kde lze chybovat odkloněním se jedním nebo druhým směrem. Domnívám se, že problém není hlavně v tom, jak sv. Augustin psal (některé jeho výroky převzali papežové a jsou k nalezení v Denzingerovi), ale v těch tématech. Luther navázal na Augustinovo zdůrazňování pokaženosti lidské přirozenosti a potřebu milosti proti pelagiánům, ale šel do heretické krajnosti. Jansenisté příliš zdůraznili Boží milost a neuznávali lidské úsilí o spásu.
Návrat nahoru Goto down
Inger Katarsky heretik
BANán
BANán


Počet příspěvků : 1816
Bydliště : SIILINJÄRVI. Finland
Na +T+ od : 16. 10. 08

PříspěvekPředmět: Re: Practica Inquisitionis haereticae pravitatis   30.01.10 13:09

Na sv. Augustina (354-430) se dovolavala i Sv. Inkvisice , kdyz Sv. Augustin doporucoval primerenou prisnost "tempera servitas" pri trestani heretiku. On sam doporucoval opatreni svetske moci jako bicovani, pokani, vyhnanstvi a v extremnich pripadech i smrt.
I ´Sv. Inkvisice vyzvedla ze Sv. Augustina 2 argumenty:

- ukazat odpadlikovi cestu, tez nasilim,a to i kdyz ji nechce kracet- to je ukolem krestanske lasky.
Heretici jsou zbloudile ovce, ktere musi cirkevni pastyri v pripade nutnosti i holi privest ke stadu, k Cirkvi svate.
Muceni je legitimni, protoze poskozuje jen hresici telo, nikoliv dusi.
V dusledku toho je lepsi heretika upalit, nez utuzit v herezi.

"Heretici usmrcuji dusi cloveka, zatimco vrchnost podrobuje muceni jen jejich tela. Heretici zpusobuji vecnou smrt,ale stezuji si ze je urady predavaji smrti docasne.

- vyhrozovani mucenim stavelo heretika durazne pred rozhodnutim , bud setrvat ve svem bludu, a nebo byt chytrejsi a navratit se do luna Cirkve.

I pro toto byl podklad ve spisech Sv. Augustina.
Návrat nahoru Goto down
Inger Katarsky heretik
BANán
BANán


Počet příspěvků : 1816
Bydliště : SIILINJÄRVI. Finland
Na +T+ od : 16. 10. 08

PříspěvekPředmět: Re: Practica Inquisitionis haereticae pravitatis   06.02.10 21:52

A dale pak pise i Sv. Tomas Aquinsky:
Heretici se dopusteji hrichu, pro ktery zasluhuji byt nejen vyobcovani z Cirkve, ale i vymazani ze sveta pri smrti. Nebot zniceni viry zajistujici vykoupeni duse je o mnoho tezsi hrich nez padelani penez, ktere ulehcuji zivot docasny.
A jsou li padelatele penez trestani smrti, tim spise maji byt ti, jimz je hereze dokazana, nejen prokleti ale i odsouzeni k smrti. / Sv. T. Aquino O vlade/
Dale pak:
Duchovni zivot znamena vice nez telesny,a jestlize vrahove jsou trestani smrti, kdyz berou zivot telesny, tim spise zasluhuji trest smrti heretici, kteri berou lidem duchovni zivot. Hereze je nakazliva a heretici mohou byt pravem souzeni smrti svetskymi urady a jejich majetek konfiskovan, kdyz se rouhaji Bohu vyznavanim falesne viry. Maji byt vice potrestrani nez ti, kdo urazeji kralovsky majestat, nebot ti, kteri falsuji menu.
Návrat nahoru Goto down
Inger Katarsky heretik
BANán
BANán


Počet příspěvků : 1816
Bydliště : SIILINJÄRVI. Finland
Na +T+ od : 16. 10. 08

PříspěvekPředmět: Re: Practica Inquisitionis haereticae pravitatis   10.02.10 19:21

Objevil jsem velmi zajimavy clanek na strankach FSSPX.
http://www.sspx.org/against_sound_bites/defense_of_the_inquisition.htm
Návrat nahoru Goto down
Michal Kretschmer
Admin
Admin
avatar

Male Počet příspěvků : 3366
Věk : 73
Bydliště : Praha
Na +T+ od : 06. 12. 06

PříspěvekPředmět: Re: Practica Inquisitionis haereticae pravitatis   10.02.10 21:24

Bernard Gui napsal:
Objevil jsem velmi zajimavy clanek na strankach FSSPX.
http://www.sspx.org/against_sound_bites/defense_of_the_inquisition.htm

Je to velmi dobrý článek, znám ho. Za povšimnutí stojí závěr:

Certainly one must not propose the re-establishment of the Inquisition. Now it is too late. The Inquisition can only be effective in a society which is already profoundly Christian. It is a defensive weapon, which is of no use in restoring the world to the Faith. Today’s Church is at the stage of the Reconquista.

But if there is not occasion to restore the Inquisition, one must certainly rehabilitate it in the eyes of history. With all due deference to those who love to see the Church disparage itself, Catholics have nothing to be ashamed of in the past work of this holy tribunal.

Inkvisiční rozsudky měly v minulosti dopad i na fyzické bytí provinilce. To předpokládá, jak autor píše, hluboce křesťanskou společnost. Myslím, že ale i dnes by mohla být nástrojem k odhalení a usvědčení heretiků uvnitř katolické církve a jejich vyloučení z ní, pokud se svých herezí neodřeknou, a to k dobru těch, kteří by mohli být jimi svedeni. Dnes jsou namnoze naopak heretici trpěni. Inkvizice v rámci těchto limitů by měla být obnovena.
Návrat nahoru Goto down
Inger Katarsky heretik
BANán
BANán


Počet příspěvků : 1816
Bydliště : SIILINJÄRVI. Finland
Na +T+ od : 16. 10. 08

PříspěvekPředmět: Re: Practica Inquisitionis haereticae pravitatis   10.02.10 21:52

Ano, souhlasim s Vami, pane Kretschmer. Cirkev potrebuje Sv. Inkvisici i dnes,aby mohla prezit a nebyla rozkladana heretiky zevnitr tak, jako se deje dnes.
V podstate Inkvisice vladla tak, ze systematicky vylucovala heretiky z vetsinove spolecnosti. Mnohe metody byly zalozeny na strategii isolace,a tato isolace mohla nabyvat ruznych podob, od umisteni heretika ve vezeni,aby mohl byt dukladne vyslychan- az po prideleni statutu heretika a znevyhodneni jeho postaveni ve spolecnosti, po dobu, pokud se nekal a vyznaval hereze.
Toto vytvareni a udrzovani spolecenske a kulturni vyvrzenosti bylo podstatnou slozkou strategie moci ve stredoveku obecne.
Ano, jednim z vyznacnych rysu stredovekeho systemu bylo velke rozdrobeni prikazovaci a donucovaci moci.
Ano, tze si myslim ze Sv. Inkvisice MUSI byt obnovena- jen tak je mozne Cirkev zachranit.
Návrat nahoru Goto down
Mr.Difficult
Svůdce maličkých
Svůdce maličkých


Počet příspěvků : 4135
Bydliště : Země Koruny svatováclavské
Na +T+ od : 01. 12. 06

PříspěvekPředmět: Re: Practica Inquisitionis haereticae pravitatis   10.02.10 22:19

Aby mohl nějaký nástroj bránit před heretiky, nesměl by být v rukou heretiků jako je Halík nebo Kasper. Dokud bude Církev prolezlá vlky, je kanonický represivní aparát exkomunikací, suspenzí a tak podobně akorát nástrojem praktické persekuce katolíků.
Návrat nahoru Goto down
Inger Katarsky heretik
BANán
BANán


Počet příspěvků : 1816
Bydliště : SIILINJÄRVI. Finland
Na +T+ od : 16. 10. 08

PříspěvekPředmět: Re: Practica Inquisitionis haereticae pravitatis   10.02.10 22:33

Ano, museli by jsme mit jineho papeze, opravdu katolickeho Inkvisitora, ktery by se nebal heretiku, jako byl napr. Sv. Pius V.
"Ryba smrdi od hlavy"-a tak pricinu upadku dnesni Cirkve vidim v samotnem vedeni,a Ratzinger neni o mnoho katolictejsi nez jeho predchudce Wojtyla.
Muselo by se zmenit vse - cele vedeni,a samozrejme potrebujem presne takoveho Svateho otce, jako mnou zmineny Sv. Pius V.
Takovy papez by mel Sv. Inkvisici opet vzkrisit,a heretikove jako napr. Halik by meli byt ihned suspendovani, exkomunikovani, nebot ten Halik nema v Cirkvi co delat, stejne jako nas hereticky biskup T. Sippo a jeho pohunek, vikar Swiech,a neokatekumenalni knezi.
Papez by mel nechat exkomunikovat vsechny heretiky z sdruzeni "neokatekumenalni cesta", focolare a podobne hruzy.
Potrebujeme razneho Svateho otce, opravdoveho katolika, Inkvisitora, ktery by postavil Sv. Officium na nohy a zbavil Cirkev vsech heretiku modernisty pocinaje.
Návrat nahoru Goto down
Michal Kretschmer
Admin
Admin
avatar

Male Počet příspěvků : 3366
Věk : 73
Bydliště : Praha
Na +T+ od : 06. 12. 06

PříspěvekPředmět: Re: Practica Inquisitionis haereticae pravitatis   11.02.10 14:54

OK napsal:
Aby mohl nějaký nástroj bránit před heretiky, nesměl by být v rukou heretiků jako je Halík nebo Kasper. Dokud bude Církev prolezlá vlky, je kanonický represivní aparát exkomunikací, suspenzí a tak podobně akorát nástrojem praktické persekuce katolíků.

Samozřejmě. Jedině, když je pravá víra na nejvyšších mísech, lze ji pak mocí prosazovat směrem dolů. Dnes jsme často svědky opačného trendu - jinak to za současných podmínek nejde - tlak na kněze, biskupy od věřících laiků.
Návrat nahoru Goto down
Inger Katarsky heretik
BANán
BANán


Počet příspěvků : 1816
Bydliště : SIILINJÄRVI. Finland
Na +T+ od : 16. 10. 08

PříspěvekPředmět: Re: Practica Inquisitionis haereticae pravitatis   12.02.10 21:02

Ano, a tak bylo jiz od zacatku pusobeni Sv. Inkvisice, ze klicem k uspechu Inkvisitoru byla jejich schopnost zajistit si podporu farniho kleru.
Jiz toulousky koncil v roce 1229 prikazal biskupum aby jmenovali pro kazdou farnost kneze a dva ci 3 laiky s dobrou povesti,a tito mely prohlednout vsechny budovy a jina mista, kde by se mohli ukryvat heretici a jejich spojenci. Kdyz je objevili, meli to nahlasit prislusnym radum. Kdyz nastoupila dominikanska Inkvisice, vyznam svetskych synodalnich svedku upadl, ale farni knezi hrali i nadale vyznamnou roli pri potlacovani herezi. Pomahali Inkvisitorum mnoha zpusoby, tak ze predvolavali svedky k vyslechum a dohlizeli na kajicniky.
Ano, prvni zadtavkou na ceste mnoha denunciaci byl farni knez,a tez ve zpovednici mnozi knezi ziskavali informace o herezi. Prave ve 13. stoleti Cirkev vynalozila znacne usili aby primela verici kez povedi alespon 3 krat rocne, o Velikonocich, o Svatem Duchu a o Vanocich.
Pri maslouchani zpovedi se meli knezi peclive vyptavat na hereze a kdyz se o necem dovedeli, meli to hlasat biskupovi.
Nekteri farni knezi a zejmena v prvni polovine 13. stoleti se sami snazili dopadnout heretiky.

Napr. pocatkem 40. let 13. stoleti byl knez v Soreze, Giuillaume de Belleserre pri pronasledovani heretiku tak aktivni ze jej oznacovali za "prosecutor haereticorum".
Jednou se Giullaume dovedel ze katarsky jahen Arnaud Hughues a jeho kamaradi prisli do domu nemocneho muze aby udelili katarske concolamentum.
Statecny knez vzal s sebou nekolik lidi a postavil straz, u dveri. V tomto pripade vsak heretici uprchli. Opustili dum dirou a spustili se po provaze a prebehli do jineho domu.
V kvetnu 1245 napr. Arnaud de Cletenx potkal 2 "perfectae" kdyz byl ve meste Vaux. Zeny souhlasily a sli s nim,a Arnaud pak sel ke knezi a informoval ze u neho bydli 2 katarky.
Knez je dal zatknout.
Ano, farni kler tehdy hral vyznacnou roli pri potlacovani herezi.

Ve 13. a 14. stoleti byla Cirkvev napr. v Languedocu zamnestnana bojem o zvyseni prijmu z desatek,a otazka desatku mohla paradoxne bud semknout farni kler kolem cirkevnich hodnostaru, nebo je hodnostarum odcizit. V pamierske diecezi spor o desatky upevnil podporu biskupovi J. Fournierovi.
To, ze inkvisicni registrum Jaquese Fourniera obsahuje nekolik pripadu, kdy knezi ucinkovali jako informatori, muze byt vedlejsim dusledkem sporu o destaky.
Kampan o desatky vsak mohla biskupa privest do konfliktu s farnim klerem.
Neljepe byl dokumentovan pripad Bernarda Castaneta z Albi.
Castanet mel ve zvyku privlastnovat si 2 tretiny prijmu z desatku, kdykoliv byl kostel pro ktery se sbiraly neobsazen.
Dale Castanet vyhlasil ze jsou dovoleny jen urcite formy pohlavniho styku a vyobcoval z Cirkve kazdeho, kdo normu prekrocil. Ti, kdo se u zpovedi priznali k poruseni techto pravidel, nemohli dostat rozhreseni od zpovednika,ale museli se dostavit k biskupovi. Biskup tez ustanovil, ze knezi, kteri meli pohlavni stykm jsou exkomunikovani! Pokud do 8 dnu neoznami hrich biskupovi, musi byt odvolani z uradu i kdyz se predtim vyzpovidali a dostali rozhreseni.
Toto opatreni se knezi dotklo jako poruseni zpovedniho tajemstvi,ale i tim ze hrozilo znevazenim celeho duchovenstva...toto byly ty zacatky.
Návrat nahoru Goto down
Inger Katarsky heretik
BANán
BANán


Počet příspěvků : 1816
Bydliště : SIILINJÄRVI. Finland
Na +T+ od : 16. 10. 08

PříspěvekPředmět: Re: Practica Inquisitionis haereticae pravitatis   21.02.10 19:23

A ted neco o odporu heretickych sekt v oblasti Languedocu, nebot kdyz heretici vyhlasili Inkvisitorum boj, obvykle koordinovali sve usili pomoci siti vybudovanych jinymi institucemi, jako byla napr. rodina.
Pokusy sekt byly vetsinou pasivni a sekty se snazily vice mene Inkvisitory klamat nez proti nim bojovat.
V obdobe mezi roky 1275-1325 byl nejlepe dokumentovanou i kdyz tajnou akci proti Inkvisitorum, pokus o zniceni carcassinskych archivu Sv. Inkvisice.
V polovine 80. let 13. stoleti nashromazdili carcassonsti Inkvistori velke mnozstvi informaci o kariere Dobreho muze Guillauma Pagese, ktery pusobil mezi lety 1269-1284,a mnozi predni obcane Carcassonne se s Pagesem stykali a zacali se bat o svou bezpecnost a tak aby se ochranili, rozhodli se zautocit na registra Sv. Inkvisice.
Jeden ze zamnestancu Inkvisice, byvaly Dobry muz, Bernard de la Garrigue z Ladosu byl najat aby registra ukradl a spalil.
Ale kdyz pronikl do palace Inkvisice v Carcassonne, zjistil ze Inkvisitor Jean Galand odcestoval a vzal s sebou truhlu s registry.
Drive nez mohlo k spiknuti dojit, Galand se o nem dovedel a zacal zatykat, vyslychat a usvedcovat spiklence.
Takove statecne Otce Cirkev kdysi mela.

Jinak hereticti verici mezi sebou spolupracovali tak, ze se snazili sve vypovedi pred Otci Inkvisitory koordinovat,a urcite informace za zachovaly behem kampane patrani po beguinech z pocatku 14. stoleti.
Kdyz byl 5.7. 1322 odsouzen Pierre de Mazeres, byla v rozsudku zminka ze beguini vezneni v Pamiers se sesli a domlouvali se na vypovedich.

Katari, kteri meli s Inkvisitory delsi zkusenosti meli chytrejsi triky,a prinejmensim je pravdepodobne ze nekteri katarsti verici meli urcite povedomi o tom, ze rimske kanonicke pravo vyzaduje k prokazani viny svedectvi nejmene 2 svedku,a tak jeden z katarskych vyhnancu, kteri se sdruzili kolem Dobreho muze Guillauma Belibasta, rekl Fournierovu spehovi ze::

"mnozi verici nechteji pany, tedy heretiky videt ve spolecnosti vice heretiku nez 2,a to delaji proto aby v pripade dopadeni nemohli byt obvineni nekolika svedky, nebot jak jsem jiz psal, 1 ci 2 svedkove mohou byt snadno zneverohodneni, protoze clovek muze namitnout ze to jsou jeho nepratele.
Proto verici mnohem radeji vidi pany, tj. katary bud o samote nebo s jednim dalsim katarem a ne se dvemi,aby nebyli usvedceni.

Ano,muze se zdat divne ze kaytari nevyuzivali zadne instituce,ale v pripade kataru je to vyplyvajici z jejich uceni, nebot katari uznavali za cleny Cirkve pouze perfecti- dokonale, kteri prijali ocistny krest- consolamentum-, a zili zivotem prisne askese. Obycejny verici, nebyl ani clenem sekty, proto bylo pro ne tezke vytvorit dostatecny odpor proti tehdejsim statecnym Otcum Inkvisitorum.
Návrat nahoru Goto down
Inger Katarsky heretik
BANán
BANán


Počet příspěvků : 1816
Bydliště : SIILINJÄRVI. Finland
Na +T+ od : 16. 10. 08

PříspěvekPředmět: Re: Practica Inquisitionis haereticae pravitatis   23.02.10 22:51

Pokud Vas neco z teto historie zajima, ptejte se. Ja to asi rozebiram prilis podrobne,ale o tuto historii mam velky zajem a studuji vse, co se tyka prave zacatku inkvisicnich Svatych Tribunalu v oblasti Languedocu.
Predevsim si ale musime uvedomit ze Cirkev pronasledovala katary v zajmu blaha spolecnosti, a stat ji poskytl pomoc, nechlet-li sam zahynout spolu se spolecenskym zrizenim- to vysvetluje spojene usili statu a Cirkve smerujici proti heretickemu katarskemu hnuti.
Vzdyt uceni kataru-- uz jsem ho zde popisoval,-bylo velmi nebezpecne, nemoralni a protispolecenske,a ja se velmi rad vracim prave do Languedocu, nebot tam zcela plne Cirkev zvitezila!
Tez podstatny vyznam z hlediska dejin Sv. Inkvisice mel onen bod ediktu, v nemz cisar daval svuj souhlas k vsemozne podpore a ochrane dominikanskych bratru pri pronasledovani herezi.
Edikt Fridricha II.znamenal tez velke vitezstvi Cirkve,a prave ucast cisare v pronasledovani heretiku vytvorila priznive podminky pro vznik Svatych Tribunalu primo kontrolovanych papezskou kurii.
V unoru 1231 vydal Rehor IX edikt, v nemz znova vyobcoval heretiky z Cirkve a vyzyval svetskou i cirkevni moc,a by heretiky pronalsedovala.
Dalsi etapu ve zrizovani Sv. Inkvisice byly 2 buly Rehore IX. z 20.4. 1233, ktere ukladaly pronasledovani heretiku ve Francii prave dominikanskemu radu. Pravni z techto bul, " Humani generis", se obracela na francouzke biskupy a papez v ni psal:

"
Vidouce, ze jste vtazeni do viru starosti a povazujeme za uzitecne ulehcit vam brime. Ulehcenim se rozumelo poslani dominikanu s neomezenymi pravomocemi v pronasledovani heretiku, ktere meli poskytnout pomoc biskupum. Biskupove byli povazovani za nejvyssi vladce svych diecezi a nechteli se delit s dominikany,a dale biskupove nebyli prilis horlivi v pronasledovani heretiku, jak jsem jiz zde uvedl drive.
Papez vyzval proto biskupy, aby prijali jeho posly pratelsky a pomohli jim dobre plnit svuj ukol.

Druha bula, " Licet ad capiendos" se obracela na bratry radu kazatelu, Otce Inkvisitory,a v ni Rehor IX, zpolnomocnoval dominikany:
"
Ve vsech mistech kde budete kazat- v pripade ze hrisnici budou nadale zastavat hereze-, nazdy je zbavujte duchovni podpory a pronasledujte i je vsechny ostatni pomoci soudu, bez odvolani a za prispeni svetske moci, a bude-li toho treba, jejich odpor zmahejte v pripade potreb ukladanim duchovnich trestu bez odvolani.

A prave tato bula ukladala dominikanum bojovat proti herezi v celem krestanskem svete.
Tak to vse zacalo.
Návrat nahoru Goto down
Michal Kretschmer
Admin
Admin
avatar

Male Počet příspěvků : 3366
Věk : 73
Bydliště : Praha
Na +T+ od : 06. 12. 06

PříspěvekPředmět: Re: Practica Inquisitionis haereticae pravitatis   24.02.10 15:47

Zajímalo by mne, zda Sv. Inkvizice měla nějakou pravomoc nad biskupy, pokud by buďto bylo podezření na to, že oni sami jsou heretiky nebo je chrání. A také, zda se skutečně vyskytly případy heretických biskupů v době působení inkvizice.
Návrat nahoru Goto down
Sponsored content




PříspěvekPředmět: Re: Practica Inquisitionis haereticae pravitatis   

Návrat nahoru Goto down
 
Practica Inquisitionis haereticae pravitatis
Zobrazit předchozí téma Zobrazit následující téma Návrat nahoru 
Strana 4 z 9Jdi na stránku : Previous  1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9  Next

Povolení tohoto fóra:Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru
+ + + T R A D I T I O + + +  :: Apologie víry a Církve-
Přejdi na: